KŽM liberec

První písemná zmínka o malé osadě Liberec, obklopené horami, pochází z poloviny 14. století.

Město Liberec

Liberec, město pod Ještědem, na jehož vrcholu stojí od roku 1973 nepřehlédnutelná dominanta – hotel ve tvaru rotačního hyperboloidu, projekt architekta Karla Hubáčka oceněný prestižní Perretovou cenou. Liberec je také sídlem Technické univerzity, známé ve světě svými výzkumy na poli moderních nanotechnologií. V centru s impozantní novorenesanční radnicí dokončenou v roce 1893, ale i s novou Krajskou vědeckou knihovnou z roku 2000, známou jako tzv. STAVBA SMÍŘENÍ.

Liberec vznikl jako otevřená tržní obec na středověkých obchodních cestách, a tak sloužil především obchodníkům, kteří potřebovali po namáhavém přechodu okolních hřebenů místo k odpočinku. Jeho velikost a význam byl tehdy mnohem menší, než třeba opevněného Frýdlantu nebo i Hrádku. Až o asi 200 let později potvrzuje císař Rudolf II. jeho povýšení na poddanské městečko.

Zásadní změnu prodělal Liberec během 18. a zejména 19. století. Průmyslová revoluce, zde spojená především s textilním odvětvím, znamenala jednak stavbu velkého počtu továren, domů pro nové obyvatele, ale i celkový vzestup města. Již v polovině 19. století byl Liberec druhým největším městem v Čechách, bylo zde na 50 textilních továren a dalších 60 továren v kovoprůmyslu. V Růžodole byla založena automobilka RAF, v centru měla sídlo i Obchodní a živnostenská komora. V roce 1876 byla v Liberci založena první botanická zahrada na českém území a roku 1904 dnes nejstarší ZOO zahrada ve střední Evropě.

Po těžkém období hospodářské krize 30. let a rozmáhajícím se nacionalismu, který vyústil až k okupaci nacistickým Německem, a následujících čtyřiceti letech komunistického režimu, se dalším obdobím vhodným pro dlouhodobý rozvoj stává až doba po roce 1989. Rok poté Liberec opět získává statut Statutárního města a dostává se mu i významného mezinárodního postavení: je hlavním centrem mezinárodního uskupení tří území Česko-německo-polsko tzv. trojzemí Euroregion NISA.

pohled na Liberec z Ještědu, obraz vodorovně dělí liberecké nádraží